Jací rodiče, takové děti (1) 7.část

20. ledna 2009 v 14:55 |  FF-Jaci rodice, takove deti
"Proč ses s ním rozešla?" zeptala se Kate téměř hystericky.
"Protože na náš vztah nezbýval čas. Od tý doby co jsme se vrátili, to šlo od desíti k pěti."
"Temperance! Sakra! Booth tě miluje a ty miluješ jeho, tak proč?"
"Jsme především parťáci a to co stalo o tom víkendu pře čtrnácti dny, byl prostě jen románek, nic víc."
"A on s rozchodem souhlasil?"
"Jo, a ani se nesnažil protestovat, souhlasil se mnou, že je to tak nejlepší a ani mě nepolíbil, než odešel pro papíry na FBI."
"Já vás dva nechápu. Čtyři roky se sbližujete a pak se dostanete do fáze, kdy jste spolu i jinak než jako přátelé a nevydržíte to víc než čtrnáct dnů?" Kate už křičela.
"Buď tak laskavá a nekřič na mě. Matka jsem tu z nás dvou já!" vyhrkla Tempy.
"Matka, která nemá špetku rozumu!" vykřikla Kate. "Sakra Tempy, když už tě potká štěstí, tak proč ho zahazuješ?!"
Na tohle Tempy už neměla odpověď.

"Proč tati?" Parkerovi tekly po tvářích slzy. "Já mám Kůstku rád, tak proč?"
"To pochopíš, až budeš větší."
"Já chci, abys mi to vysvětlil! Vždyť jsi měl Kůstku rád, tak proč je její skříň prázdná? Proč Kate už není u sebe v pokoji? Proč najednou odešli? Vždyť včera bylo ještě všechno, tak jak má být," brečel Parker.
"Občas to tak je. Prostě nějací lidé na sebe nemají čas, tak si připadají osamělí a neklape jim to."
"Miluješ ji, tati?"
"To ale není o tom, jestli ji…"
"Miluješ ji?"
"Ano, miluju," přikývl Seeley.
"Ty nejsi můj táta!" vykřikl Parker a odešel k sobě do pokoje.

"Ahoj lidi," pozdravil Seeley tým v Jeffersonu.
"Ahoj Boothe," kývla Angela.
"Kde je Kůstka?"
"U sebe."
"Tak fajn," otočil se Booth a běžel za Tempy.
"Kůstko…," ozval se opatrně ode dveří.
"Boothe," kývla.
Seeley se chystal udělat krok dovnitř, ale Tempy ho zarazila.
"Stůj!"
"Co? Proč?"
"Musíme od sebe udržovat určitou vzdálenost. Nesmím ti zase propadnout, takže stůj ve dveřích a já budu tady."
"Co to zase nacvičuješ?" vešel dovnitř i přes její zákaz.
Tempy pochopila. Sice špatně, ale myslela si, že pochopila. Booth ji přestal milovat, musí se o to pokusit taky.
"Sakra já ti něco řekla!" vykřikla.
"Buď tak laskavá a nekřič na mě!"
"Tak mě taky jednou poslechni!"
"Proboha Temperance! Co to do tebe vjelo?!"
"Vypadni ode mě z kanceláře! Chci klid! Chci klid a jinýho parťáka." Po tom, co tohle řekla, se zarazila. Seeley taky ztuhnul.
"Tak dobře, vyřídím to Cullenovi."
"Ne! Boothe, stůj! Já to tak nemyslela…," bylo však už pozdě. Tempy se sesula na práh dveří do kanceláře v slzách…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ♥ sara tvoje SB♥ ♥ sara tvoje SB♥ | Web | 30. ledna 2009 v 7:59 | Reagovat

nádherná povídka♥

2 Caleandinka Caleandinka | 14. srpna 2009 v 21:29 | Reagovat

jo,čupr poviedka,kedy bude pokráčko? xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama