Jací rodiče, takové děti (1) 6.část

10. ledna 2009 v 14:21 |  FF-Jaci rodice, takove deti
"Promiň," odtáhl se.
"Za co?" pousmála se a spolkla svoji půlku pomeranče.
"Za…no…za…"
"Za tohle?" přitáhla se k němu Tempy a začala ho líbat. Seeley ji začal polibky oplácet a spolu spadli zpátky do postele.
"Bože, Kůstko, jsi tak dokonalá," zašeptal.
"Hej! Tohle bych netvrdila!" sykla.
"Ale ano," pohladil ji po odhaleném stehně. Pomalu jel rukou až nahoru, přes boky, přes pas, pak přejel přes pravou ruku až k tváři. Tempy se mu podívala do očí a nechala se od něj políbit.
"Ach, Boothe, totálně jsem ti propadla," zašeptala.
"Pšt," zašeptal Booth a vjel jí rukou pod noční košilku.
"Ne, můžou přijít děti!" chtěla ho zarazit, ale Booth se jen usmál.
"Maličkost," zvedl se, zamknul dveře a pak se vrátil.
"Ty jsi hrozný!" nechala se od něj políbit.
"A proto mě přece máš tak ráda."
"Rovnou řekni, že právě proto tě miluju."
Booth se zarazil. "Opravdu?"
"Naprosto, smrtelně vážně," zašeptala.
"Kůstko," zašeptal, "taky tě miluju." Pak se k ní naklonil a začal ji líbat. Znovu ji vjel rukou pod noční košili a přetáhl jí ji přes hlavu. Ona mu rozepnula košili a nakonec spolu prožili něco úžasného a krásného, něco, co se oběma strašně moc líbilo.


"Ahoj krásko," usmál se, když bylo po všem a oni spolu leželi na posteli.
"Ahoj můj zachránče," políbila ho na hrudník.
"Jak se ti to…"
"Líbilo? Moc se mi to líbilo," zašeptala.
"To jsem rád," políbil ji do vlasů.
"Měli bychom asi jít," zvedla se.
"A kam chceš chodit?"
"Tohle si můžeme nechat na večer," usmála se a zvedla se.
"Neodpověděla jsi mi na otázku."
"Jdu se vysprchovat, oblíknout a pak vezmu děti na oběd."
"Počkej, půjdu s vámi!" vyhrkl Booth.
"Tak se hrabej ven z postele," usmála se Tempy a zmizela v koupelně.
Když vyšla ven, měla na sobě světle modré šaty na zavazování za krkem a pantofle ve stejné barvě.
"Vypadáš…no prostě vypadáš úžasně."
"Díky," kývla a odešla ven. Booth za ní ještě chvíli hleděl a pak se vydal do koupelny.

"Tak co?" zastavila Kate Tempy, když kolem ní procházela.
"Co myslíš?" ušklíbla se Temperance.
"Takže ano?"
"Jo!" vyjekla Tempy.
"Já ti to tak přeju, konečně můžeš být šťastná!" vyjekla Kate.
"To ano," usmála se Tempy. To ale nevěděla, že nic není tak, jak vypadá. Že v DC nic nebude tak, jako teď…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama